Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 487 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Útěk kosovských menšin Tisk Email

Evropská unie zastává názor, že Kosovo je tolerantní a multietnická společnost. Tak proč ho opouštějí jeho menšiny?

Vysoce kritická zpráva Minority Rights Group International (MRG) trvá na tom, že příslušníci menšinových společenství začínají Kosovo, během roku od vyhlášení jeho nezávislosti, opouštět  kvůli  jejich přetrvávajícímu vyloučení a diskriminaci. V protikladu k závěrům Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy EU, zpráva opět prokazuje, že tvrzení členů mezinárodního společenství o údajné multietnické povaze Kosova jsou prázdná a mlhavá. Takovéto projevy, bez přijetí naléhavých opatření ke zlepšení postavení kosovských menšin, stoupající měrou povedou pouze k parodování a nikoli k vylíčení faktické skutečnosti.Tato zpráva, nazvaná „Filling the Vacuum: Ensuring Protection and Legal Remedies for Minorities in Kosovo,“ dochází k závěru, že Kosovo „nemá dostatečně účinnou mezinárodní ochranu menšin, která zhoršuje situaci menšin a některé nutí zemi opustit kvůli lepšímu životu. Tyto menšiny nezahrnují pouze kosovské Srby, ale také Aškaly, Bosňáky, Gorance, Chorvaty, Romy a Turky, kteří podle místních odhadů dohromady tvoří okolo 5-ti % populace Kosova.

 

Závěry MRG jsou v jasném rozporu se závěry z nedávného setkání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy EU, která „s uspokojením zaznamenala prvotní výsledky, kterých dosáhl EULEX při podpoře kosovských úřadů v uplatňování vlády práva a k přispívání k bezpečným a solidním životním podmínkám všech obyvatel bez ohledu na jejich etnický původ.“ Rozdíl mezi takovýmito vyjádřeními a zprávami lidskoprávních organizací jako je MRG se stává rozlišujícím znakem úsilí mezinárodního společenství při poskytování pozitivního zhodnocení kosovských institucí. Výsledkem je politika, která nedokáže dostatečně bojovat se základními problémy, kterým čelí místní komunity.  Ačkoli byla kosovská vláda často chválena za vyjádření závazku podporovat práva menšin, zpráva MRG pokračuje v popisu toho, jak „nedostatek politické vůle na straně většinových Albánců a nízké investice do ochranných mechanismů vedly v období po vyhlášení nezávislosti k erozi a ohrožení práv menšin.“ Jednostranné vyhlášení nezávislosti zanechalo podle MRG „vakuum v účinné mezinárodní ochraně menšin.“ Vakuum, které, jak se zdá, kosovská vláda nechce nebo není schopna vyplnit. Bez vypořádání se s nedostatky v oblasti vlády práva – jak opětovně potvrzuje nově vydaná zpráva Balkan Investigative Reporting Network (BIRN), která popisuje kosovské soudy jako „neúčinné, neprůhledné a omezované přetrvávajícími institucionálními překážkami – slib daný menšinám bude hrát i nadále druhořadou roli při zjevných potřebách prohlašovat Kosovo za příklad tolerantní a multietnické společnosti.

 

Výkonný ředitel MRG Mark Lattimer také zdůrazňuje, že „omezení pohybu, politické, sociální a ekonomické vyloučení zakoušejí zvláště menší společenství.“ Zhoršováním ekonomické situace v Kosovu se takové podmínky pravděpodobně ještě ztíží. Zvláště pak pro komunity Aškalů, Egypťanů a Romů, které trpí hluboce zakořeněnou chudobou a marginalizací.

 

MRG před delší dobou upozornila na množství nezdarů při podpoře práv menšinových společenství v Kosovu, ve zprávě „Minority Rights in Kosovo under International Rule“ z roku 2006 popisuje situaci menšin jako nejhorší v Evropě a „skoro katastrofální.“ Mezinárodní společenství dopustilo, „aby se zde vyvinula a zakořenila segregovaná společnost.“ Bez ohledu na tato a další varování ze strany lidskoprávních organizací, mezinárodní společenství nejenže ignoruje potíže, kterým čelí menšinová společenství v Kosovu, ale pravidelně vyhlašuje úspěchy v ochraně práv menšin.

 

Zatímco mezinárodní společenství a kosovská vláda společně tvrdí, že práva menšin jsou zaručena a vyhovují těm nejvyšším mezinárodním standardům, zpráva MRG ukazuje, jak segregace v Kosovu nezmenšenou silou pokračuje. Je stále zřejmější,  že nářky nad selháními v oblasti práv menšin  byly ještě více rozjitřeny jednostranným vyhlášením nezávislosti Kosova. Odsouváním požadavků na reintegraci, bude mít přístup mezinárodního společenství ke Kosovu pravděpodobně následky také pro jiné části západního Balkánu. Bez základních a bezprostředních kroků k vyřešení problematiky práv menšin, zvláště pak návratu vnitřně vysídlených osob (internally displaced persons – IDPs) a uprchlíků, Kosovo zůstane nesegregovanějším územím v Evropě a stálým zdrojem napětí a nestability pro celý region.

 

Ian Bancroft (The Guardian, 3. června 2009) přeložil Karel Hyka ZDROJ: guardian  a  minorityrights